Žít Česko

Autorem tohoto satirického sloganu je kandidát na prezidenta Miloš Zeman, který se od svého odchodu z politiky vrací s každou možností někam kandidovat. Podobnou vůli po věčném návratu téhož prokazuje pouze nestorka běsnícího šílenství, Jana Bobošíková.

Pavel Blažek, kterému se na důkaz úcty říká v jeho rodném Brně don Pablo, správně pochopil, že by při současném tempu policejního vyšetřování do konce vládního období nezůstal vůbec nikdo. S nostalgií všichni vzpomínají na časy, kdy chlapec se sloganem Myslím to upřímně, Stanislav Gross, během několika dnů vydělal 80 milionů a odjel si užívat zasloužený důchod na Floridu.

Naštěstí se již připravuje nová verze dvacetkrát odmítnuté novely poslanecké imunity, která ji díky několika kreativním doplňkům rozšíří z poslanců i na jejich náměstky, asistenty a všechny rodinné příslušníky. V rámci všeobecného boje proti nepřizpůsobivým, jak se dnes politicky korektně říká chudým lidem, se časem omezí volební právo pro antilidi s malým příjmem, homosexualisty, občany pijící vodu z pet lahve a svobodné matky na mateřské, které svým levicovým životním stylem podkopávají tradiční hodnoty reálného středověku.

Díky těmto demokratickým úpravám dojde k tolik žádané konsolidaci české politické scény a Česká republika tak dokáže obstát v tvrdém konkrunečním boji, který vede se zákeřným Turkmenistánem. Pevně věříme, že se podaří odvrátit současnou vlnu laciných atentátismů a naše země obhájí svou pozici nejzábavnější země k životu.