Poslední rozloučení s Václavem Klausem
Nastal ten smutný okamžik, který dříve či později čeká nás všechny – blíží se totiž doba, kdy nás opustí Václav Klaus a mnozí z nás o něm napíší úplně poslední článek v životě. Někdo by sice mohl namítnout, že Václav Klaus z veřejného života neodejde, nicméně jelikož již cca 10 let opakuje stále stejné věci, mohli jsme tuto sváteční chvíli s klidným svědomím prožít již v roce 2000. Tedy: Sbohem a šáteček – Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází život dobrý (Kramerius).
5.3.2013
…Kdo poznal Tě, ten měl Tě rád. Uměl jsi pomoci, potěšit i rozesmát.Takoví lidé by neměli umírat.
Poslední ohlédnutí věnujme tragické cestě, kterou Václav Klaus zvolil na sklonku svého bytí. V okamžiku, kdy zemřel Václav Havel, rozhodl se z nepochopitelných důvodů, že zahájí svůj poslední hrdinský boj s tímto soupeřem. Od té chvíle vyšlo nespočet článků na stejné téma, ve kterých Klaus nemilosrdně tepe svého souputníka. Naposledy pro server novinky.cz, kde využil neotřelé novinářské techniky našich kolegů a sám si tak mohl položit palčivou otázku: Kým podle vás byla vyvolána vlna negativních reakcí na amnestii? – A sám si nečekaně odpovědět: lidmi kolem Václava Havla!
Havel se stal pro Klause symbolem smyslu konce jeho existence. Do boje se statečně zapojil i hradní černokněžník Hájek, který mezi výrobou mastí na tenisový loket svého “pana Burnse“, se zvládnul ještě opakovaně zesměšnit v médiích po celém světě a sepsat knihu svých paranoidních úvah, kde Havla vylíčil jako Antikrista – LOL :)
Nastupující rok hada byl pro odcházejícího Klause vůbec velmi stresující. A tak se s tichou vzpomínkou můžeme ohlídnout například za definitivním smečem, který Klaus zasadil své důvěryhodnosti amnestií, jež je symbolem legitimizace korupčníků v Česku (a jen on musí vědět, zda peníze, které za ní obdržel, mu přinesou více radosti).
Další tiché ohlédnutí pak patří výrokům o pochybném původu otce manželky ( LOL ) Karla Schwarzenberga. Což se v kontextu spolupráce s nacisty otce jeho vlastní manželky ukázalo, jako poněkud komické.
Paralelně s Klausovým odchodem proběhne i pohřeb zbytků jeho image, které se definitivně zbavil vyžádaným vyznamenáním od slovenského presidenta (jak poznamenal na FB Maxim Velčovský: …tomu se na internátu říkalo “honění do kříže“).
Zatímco před 10 lety tak na hrad přišel darebák v nejlepší kondici, odchází nyní smutná ruina, paranoidně cosi mumlající o všudypřítomném pravdoláskařství…
Přejeme tedy Klausovi (se kterým se tímto definitivně loučíme) mnoho zdaru na jeho poslední křížové výpravě a držíme mu palce v boji s Havlem – musí být totiž zničující bojovat s mrtvým bez možnosti výhry… Závěrem přejeme brzké definitivní zešílení.
R. I. P. (Rest in prison)