Žít Česko

Lid selhal, někteří absurdní kandidáti do Senátu neprošli

Od roku 1998 se ví, že Senát je především o osobnostech, „Rada starších“ říkal tehdy kdosi. Možná to říkal Jan Ruml, možná Halina Pawlowská. Senát je od té doby výkladní skříní politických osobností.

Pavel Šplíchal

22.10.2012

Jako největší osobnosti vysílané parlamentními stranami do voleb se ukázali regionální rasisti jako Čunek, nebo Řápková (která do senátu kandidovala za ODS v roce 2006, ale bohužel neuspěla a nejvyšší patra politiky posílila až o čtyři roky později). Ti obohatili skomírající český politický diskurs o termíny jako „opálení lidé u ohně na náměstí“ a ukázali, že právo by se mělo interpretovat především ve prospěch strádajících exekutorů namísto na vysoké noze si žijících socek.

V prvních senátních volbách před čtrnácti lety kandidoval i nějaký dědeček, který kampaň vedl z trabantu, na který nainstaloval megafon a místo guláše rozdával předvolební domácí tvaroh s chlebem. Neuspěl. Převálcoval ho úsměv Václava Klause na megabillboardech. Lidé tenkrát dobře chápali, co je pro ně dobré.

Pražané před šesti lety dokázali ocenit i pohlednou tvář Tomáše Töpfera, který byl po celých šest let nefalšovanou osobností a politiku jistě obohatil. V těchto volbách bohužel Pražané ostudně selhali a nesmyslně zvolili namísto populárního četníka nějakou ženu.

A volba pečlivě vybraných autentických stranických osobností pokračuje dodnes. V Brně neváhala sociální demokracie nominovat kandidátku nezatíženou nejen členstvím v KSČ, ale prostou i styků s disidenty. Důvodem pro její kandidaturu však – i přes tuto výjimečnou morální čistotu – bylo především to, že je ve straně dlouho a nikomu jinýmu se senátořit nechtělo. Všichni Onderkovi muži asi doufali, že tato osobnost, navíc matka a babička, peče lepší buchty než Eliška Wagnerová. Ale nepeče a prohrála.

V jiném pražském obvodu ostudně zvolili bývalého nikým nevoleného udavače Michálka na senátora. „Domyslel někdo důsledky volby neloajálního práskače do horní komory parlamentu?“ ptá se jeho bývalý šéf Pavel Drobil. Ten měl kvůli němu opletačky s policií, musel opustit prestižní místo ministra a spokojit se s místem řadového místopředsedy a ideového šéfa ODS. „Pražský lid evidentně nedomyslel nic," odpověděl si.

„Za vítězství levice mohou poražení,“ bystře analyzoval volební výsledek prezident Klaus a ukázal, že krom metereologie by se mohl věnovat i komentování fotbalu. Emoce nad vítězstvím kandidátky Zelených neudržel ani předseda strany Liška: „Je to velké vítězství pro demokracii,“ uvedl k takřka patnáctiprocentní volební účasti v obvodu Brno-město.